martes, 23 de enero de 2018

NATURAIS T6

86-87


1º- ELA FORMA TODO O  QUE NOS RODEA.

2º- ESO SIGNIFICA SUBSTANCIA.

3º- SON AS DÚAS PROPIEDADES DA MATERIA.

4º- MEDÍMOLO EN LITROS OU MILILITROS.

5º- MEDÍMOLA EN KILOGRAMOS OU GRAMOS.

6º- SON OS TRES ESTADOS FÍSICOS DA MATERIA.

7º- ESTADO NO QUE A MATERIA NON TEN FORMA NIN VOLUME FIXOS.

8º- NESE ESTADO A MATERIA TEN VOLUME FIXO, PERO A FORMA VARÍA ADAPTÁNDOSE AO RECIPIENTE.

9º- SON OS CATRO CAMBIOS DE ESTADO.

10º- DOUS EXEMPLOS DE CAMBIOS QUÍMICOS NA MATERIA.



88-89

1º- PROCESO POLO CAL A AUGA SUBE DO MAR A ATMOSFERA.

2º- PROCESO QUE EXPERIMENTA A AUGA PARA TRANSFORMARSE EN NUBE.

3º- ESAS TRES FORMAS ADOPTA A AUGA DAS NUBES CANDO CAE Á TERRA.

4º- POR ELES SAE AO EXTERIOR A AUGA SUBTERRÁNEA.

5º- ALÍ VAN DAR AS AUGAS SUBTERRÁNEAS E DOS RÍOS.

6º- EL VOLVE A COMEZAR COA VAPORIZACIÓN.

7º- A AUGA EN FORMA DE VAPOR CHÁMASE ASÍ.

8º- A AUGA EN ESTADO SÓLIDO CHÁMASE ASÍ.

9º- CATRO LUGARES ONDE ENCONTRAMOS AUGA EN ESTADO LÍQUIDO.

10º- ESO FAI A AUGA CONTINUAMENTE NO NOSO PLANETA.


90-91

1º- ELA ESTÁ FORMADA POR UN ÚNICO TIPO DE MATERIA.

2º- SON DOUS TIPOS DE MESTURAS.

3º- MESTURA NA QUE NON SE DISTINGUEN AS SUBSTANCIAS QUE A FORMAN.

4º- ROCHA QUE PRESENTA MESTURA HETEROXÉNEA.

5º- SON TRES EXEMPLOS DE SUBSTANCIAS PURAS QUE VEMOS NA FOTO.

6º- A AUGA DO MAR ESTÁ FORMADA POR ESES DOUS COMPOÑENTES.

7º- A AUGA E MAIS EL FORMAN UNHA MESTURA HETEROXÉNEA NA PÁXINA 91..

8º- A AUGA E MAIS EL FORMAN UNHA MESTURA HOMOXÉNEA NO VASO CATRO.

9º- A AUGA E A AREA FORMAN ESE TIPO DE MESTURA.

10º- O AZUCRE E MAIS ELA  FORMAN UNHA MESTURA HOMOXÉNEA.


92-93

1º- ELES PODEN SER NATURAIS OU ARTIFICIAIS.

2º- O VIDRO É UN EXEMPLO DESE TIPO DE MATERIAL.

3º- A LA É UN EXEMPLO DE ESE TIPO DE MATERIAL.

4º- TRES TIPOS DE MATERIAIS NATURAIS.

5º- MATERIAL QUE SE OBTÉN DA PEL DALGÚNS ANIMAIS.

6º- CATRO MATERIAIS NATURAIS DE ORIXE MINERAL.

7º- CATRO MATERIAIS NATURAIS DE ORIXE VEXETAL.

8º- DEL OBTEMOS O PLÁSTICO.

9º- PARA FABRICAR PAPEL É NECESARIO CORTALOS.

10º- NELAS SE ALMACENA O PAPEL FABRICADO.


94-95

1º- TRES PROPIEDADES DOS MATERIAIS QUE VEMOS NA PÁXINA 94.

2º- ASÍ SE CHAMAN OS MATERIAIS QUE ROMPEN CON FACILIDADE.

3º- ASÍ SE CHAMAN OS MATERIAIS QUE NON DEIXAN PASAR A CALOR.

4º- SE UN MATERIAL É CAPAZ DE DEFORMARSE E VOLVER A RECUPERAR A SÚA FORMA, DECIMOS QUE TEN ESA PROPIEDADE.

5º- ASÍ SE CHAMAN OS MATERIAIS QUE DEIXAN PASAR A CALOR.

6º- CATRO MATERIAIS MOI RESISTENTES.

7º- É A COR DO CARBÓN.

8º- É A COR DO ALGODÓN.

9º- MEDIANTE O TACTO PODEMOS APRECIAR ESA PROPIEDADE DOS MATERIAIS.

10º- MEDIANTE O OLFACTO PODEMOS APRECIAR ESA PROPIEDADE DOS MATERIAIS.



96-97

1º- GRAZAS A ELA OS CORPOS SE MOVEN OU CAMBIÁN  AS SÚAS PROPIEDADES.

2º- CINCO FORMAS DE ENERXÍA.

3º- A LÁMPADA E O SOL PRODUCEN ESE TIPO DE ENERXÍA.

4º- A PEONZA QUE BAILA ARREDOR TEN ESE TIPO DE ENERXÍA.

5º- A ENERXÍA TÉRMICA TAMÉN SE CHAMA ASÍ.

6º- NOS ALIMENTOS, NAS BATERÍAS E NOS COMBUSTIBLES ENCONTRAMOS ESA FORMA DE ENERXÍA.

7º- ESA FORMA DE ENERXÍA PERMITE QUE FUNCIONEN OS ELECTRODOMÉSTICOS E ORDENADORES.

8º- AS PILAS DUNHA LINTERNA TEÑEN ESA FORMA DE ENERXÍA.

9º- FORMA DE ENERXÍA QUE OBTÉN O COCHE DE CARREIRAS  GRAZAS A ENERXÍA QUÍMICA QUE ALMACENA NO COMBUSTIBLE.

10º- CATRO APARATOS DA PÁXINA 97 QUE TRANSFORMAN A ENERXÍA ELÉCTRICA EN OUTRAS FORMAS DE ENERXÍA.



98-99

1º- ELAS SON OS RECURSOS NATURAIS DOS QUE OBTEMOS ENERXÍA.

2º- TRES FONTES DE ENERXÍA NON RENOVABLES.

3º- TRES FONTES DE ENERXÍA RENOVABLES.

4º- DEL OBTENSE GASOLINA E GASÓLEO.

5º- É UNHA ROCHA DE COR NEGRO QUE SE EXTRAE DE DEPÓSITOS SUBTERRÁNEOS.

6º- A AUGA QUE SE EMPREGA PARA PRODUCIR ENERXÍA ESTÁ ALMACENADA NELES.

7º- A ENERXÍA DO SOL É UTILIZADA POR TODOS OS SERES DESE TIPO.

8º-  ENERXÍA FÁCIL DE TRANSPORTAR E TRANSFORMAR NOUTRAS FORMAS DE ENERXÍA.

9º- CATRO TIPOS DE CENTRAIS ELÉCTRICAS.

10º- ELES SON NECESARIOS PARA QUE A ELECTRICIDADE SE TRANSPORTE ATA OS FOGARES E AS INDUSTRIAS.


100-101

1º- TRES FONTES DE ENERXÍA QUE SE EMPREGAN NAS CENTRAIS ELÉCTRICAS.

2º- ELES SON TÓXICOS E SE PRODUCEN CANDO QUEIMAMOS COMBUSTIBLES NAS CENTRAIS ELÉCTRICAS.

3º- A ASMA, AS ALERXIAS OU A BRONQUITE SON CAUSADAS POR ESA CLASE DE AIRE.

4º- ELA ARRASTRA CARA Á TERRA AS SUBSTANCIAS TÓXICAS QUE SE ACUMULAN NA ATMÓSFERA.

5º- A ACTIVIDADE HUMANA FIXO AUMENTAR A CONCENTRACIÓN DESE GAS NA ATMOSFERA.

6º- ASÍ SE CHAMAN AS LÁMPADAS QUE SON MOI DURADEIRAS E GASTAN MENOS.

7º- O INTERIOR DO FRIGORÍFICO QUÉNTASE SE FAS ISO.

8º- DEBES FIXARTE QUE NON QUEDE PRENDIDA CANDO APAGUES OS APARATOS ELÉCTRICOS.

9º- A ESA TEMPERATURA DEBEMOS REGULAR A CALEFACCIÓN.

10º- A ESA TEMPERATURA DEBEMOS REGULAR O AIRE ACONDICIONADO.


Hasta aquí vamos a practicar en las páginas del libro. Dejamos el tema 7 y un repaso general  para la tercera evaluación.

Podemos hacer muchas actividades que mejoren nuestra comprensión lectora y expresión escrita usando la información de Naturais en vuestra superlibreta de cuadrícula pautada de tres milímetros. Siempre los que quieren ir más lejos y no se conforman con lo facilón, sabrán mucho más y mejor. No te conformes con poco , pelea contigo mismo para superarte y verás qué cambios . Lee cuentos a tus muñecos en voz alta, poniendo voces adecuadas a los personajes, repite el cuento hasta que tus muñecos rompan en aplausos...

El coche de bomberos que llevamos al desfile será nuestro laboratorio donde entendamos la materia, los materiales junto a sus propiedades, la transformación de la materia, las deformaciones, el movimiento, la energía, la contaminación y la necesidad de reutilizar los objetos aparentemente inútiles, etc 

Quizá tengamos que hacerle algunos cambios al camión de bomberos pero todos podréis disfrutar del coche y aprender Naturales.



CÉSAR BONA Y LA LECTURA



¿Cómo estimular el placer en la lectura?

Hace unos días se publicaba en Global Teacher Prize un artículo que daba pistas sobre cómo hacer que a los niños les guste leer. Traduzco muchas de esas pistas y escribo otras que se me pasan por la cabeza. Podéis añadir vuestros trucos. Hagamos de los niños y niñas lectores empedernidos. Ahí van unas cuantas ideas:
-Debería haber libros y otros materiales de lectura allá donde hubiera niños: da igual la sala o habitación.
-Léeles en voz alta, léeles con pasión y, sobre todo, lee cosas que les inspiren, que les motiven.
-Cuéntales qué te gusta leer a ti, qué estás leyendo, qué géneros te gustan y por qué.
-Usa “tarjetas de personajes de voz” (si no las hallas, invéntalas); desde la voz de susurro a la de un cowboy, de la de un presentador de noticias a una anciana. Se divertirán y querrán más y más.
-Silla de leer: El niño/a coge el libro que quiere, se sienta en la silla de leer y lee en voz alta a toda la clase (o en casa).
-Permíteles que dibujen lo que oigan.
-No sólo libros lee el hombre. Conviene tener otros formatos: cómics, revistas (las de curiosidades llaman mucho), periódicos…
-Da la opción a los niños de elegir qué quieren leer. Incluso un adulto, lo sabéis bien, encontrará aburrido leer algo que no le gusta. Preguntemos qué les gusta. Ese es el primer paso que hay que dar.
-Pide recomendación a los niños. Dales el poder de recomendar un libro. Eso hará que se sientan partícipes y, además, ¡tú sabrás la opinión de los expertos!
-Una pequeña librería en clase puede hacer que los niños que no tienen acceso a la lectura tengan esa opción.
-Debemos crear lugares confortables y placenteros que inviten a leer en ellos ¿Que quieren estar tumbados? ¡Adelante! ¡Fuera mesas, fuera sillas!
-En niveles de seres diminutos, pon peluches de animales en el rincón de lectura. Si se acostumbran a leer junto a ellos se sentirán más cómodos. Y ya no digo nada si leen a su gato o perro en casa… Maravilloso. A los animales les encanta que les leamos y compartir sus gustos.
(a mi gata, Sekspir, le encantan los sonetos).
-Crea espacios y tiempos para que los mayores lean a los pequeños. Positivo para todos (sí, romped moldes de horarios).
-¡De premio, leer! Si terminan antes de tiempo, qué mejor premio que invitarles a coger el libro que quieran y se sienten o tumben donde quieran.
-Introduce nuevos libros a lo largo del año. Los niños y niñas estarán emocionados y desearán empezar a leerlos.
-¡De compras con ellos! Seáis padres o maestr@s, ¿qué tal ir a una librería y que decidan qué comprar? (la tarjeta de crédito siempre a una altura donde no lleguen).
-Muestra en la puerta lo que estáis leyendo (fotocopia de portada, por ejemplo). Eso servirá para enganchar a otros lectores y para recomendar distintos libros.
-Invítales a crear sus propias historias. Qué mejor que convertirse en escritor de libros y leer tu propia historia a los demás (o que tengan acceso a tu libro en la biblioteca de clase).
-Prepara una fiesta de la lectura cada cierto tiempo: permíteles que lleven almohadones, animales de peluche… lo que deseen, y dedica una hora a disfrutar viendo cómo disfrutan.
-Y nunca, nunca, nunca jamás uses la lectura como un castigo: la lectura es un privilegio, un placer, y nunca un castigo.
(Artículo en http://goo.gl/W5qmJi)

No hay comentarios:

Publicar un comentario